Galloway – v mnoha ohledech ideální plemeno

Jak již napovídá název naší farmy, nejpočetněji je v cca dvousethlavém stádě zastoupeno skotské masné plemeno galloway. Plemeno galloway je zmiňované již v dobách římské okupace britských ostrovů – jedná se o nejstarší plemeno ve Spojeném království. Bylo tehdy popisované jako podivné robustní černé a úplně bezrohé plemeno skotu. Jak je patrné, toto plemeno se vyskytovalo v dávných dobách výhradně na britských ostrovech, a to hlavně v jihozápadní části dnešního Skotska, kde původní krajina je velmi členitá, pahorkatá s vysokými srážkami s hustými dubovými lesy. Stáda se pásla v četných údolích řek i v blízkosti mořského pobřeží, na orných půdách, přirozených pastvinách, lesních pasekách i ve vysokých horách. Díky tomuto vývoji získalo plemeno galloway nesmírnou odolnost a tvrdost, a proto si jej v pozdějších dobách oblíbili místní chovatelé. Od roku 1881, kdy byla založena první plemenná kniha tohoto plemene na území Velké Británie, začala skutečná chovatelská práce a jeho rozšíření do celého světa.

První vlna exportů byla poplatná tehdejší době, kdy se celá řada lidí stěhovala do nového světa, tedy USA a Kanady a brali s sebou i svůj majetek. Další rozšíření následovalo do britských kolonií Austrálie, Jihoafrické republiky, Nového Zélandu apod. Na našem kontinentu nastalo rozšíření a vznik plemenných knih až prakticky po skončení 1. světové války a zejména v 50. - 60. letech 20. století. Nejvyšší rozšíření v Evropě je v současné době v Německu. V České republice se toto plemeno chová od roku 1991, kdy byla dovezena první skupina těchto zvířat právě z Německa a také z Rakouska. V dalších letech následovaly další dovozy tohoto plemene k nám, zejména do oblasti Šumavy a Jeseníků.

Jedná se o klidné a dlouhověké plemeno s nadprůměrnou schopností zhodnocení krmiva, krávy jsou plodné a mají většinou bezproblémový průběh porodu. Zvířata dobře snáší i drsnější klimatické podmínky (mají delší srst s dobře vyvinutou podsadou, která je lépe chrání před nepříznivými povětrnostními vlivy) a celoroční pobyt na pastvinách. Nenáročnost plemene, dobrá růstová schopnost telat, vynikající mateřské vlastnosti a nízké ztráty telat během odchovu, předurčují gallowaye k extenzivnímu chovu skotu v horských a podhorských oblastech. Při plném využití dobrých reprodukčních schopností plemenic a nízkých ustájovacích nákladech, je toto plemeno konkurence schopné s ostatními masnými plemeny. Nemluvě o vynikajícím mase. Kromě produkce kvalitních plemenných býků a jalovic je totiž právě toto specifické hovězí maso naším hlavním prodejním artiklem. Pro zpeněžování jatečných zvířat je však třeba hledat jiné, v naší republice ještě netradiční způsoby – prodej masa ze dvora koncovým zákazníkům, kteří preferují kvalitu před kvantitou.

Galloway je extenzivní masný skot středního až malého tělesného rámce – hmotnost dospělé krávy se pohybuje kolem 550 kg, býka okolo 800 – 900 kg. Kostra zvířat je jemná, hrudník i trup je hluboký, u krav je vyvinutý lalok. Hlava je krátká a široká, se středně dlouhýma ušima, na kterých dlouhá srst tvoří třásně. Plemeno je geneticky bezrohé. Končetiny jsou krátké a suché, díky svým velkým a plochým paznehtům se zvířata mohou pást i v mokřadech. V České republice se chová převážně v barvě černé, šedé až světle hnědé - dann, bílý pruh přes hřbet – belted či červené - red. Námi oblíbené zbarvení white-park je bílý skot s černým mulcem, ušima a nohama. Sedlatá zvířata se v zahraničí vedou jako samostatné plemeno, belted galloway.

Anglický krátkorohý skot - shorthorn

Původně kombinované plemeno bylo vyšlechtěno před více než 200 lety v severovýchodní Anglii z původního teeswatera, později nazývaného durham. Mezi předky teeswatera patří pravděpodobně i holandský skot dojného typu. Díky prezentaci prvních, v tehdejší době hmotnostně výjimečných zástupců, se shorthornům dostalo koncem 18. století značného věhlasu a toto plemeno začalo postupně nahrazovat tehdy populární longhorny. Stalo se tak i díky vyšší odolnosti shorthornů k vedlejším účinkům inbreedingu, ve srovnání právě s longhorny. V minulosti byla významnou vlastností shorthornů také vysoká produkce loje, které se hojně využívalo při výrobě svíček a mýdla.

V letech 1730 - 1780 začalo mnoho významných chovatelů skotu ve Velké Británii s tříděním svých zvířat podle typu a kvality a začali se zaznamenáváním jejich původů. Plemenná kniha (PK) shorthorna, vydaná roku 1822 George Coatesem, byla vůbec první plemennou knihu skotu na světě. Bylo v ní zapsáno 710 býků a 850 krav. Coates následně vydal další tři díly PK a poté ji převzal Henry Stafford, od kterého ji v roce 1874 odkoupila nově založená Shorthorn Society of Great Britain and Ireland, která ji vede a publikuje dodnes. K rozdělení PK na masnou a dojnou sekci došlo v roce 1958 a to při vydání jejího 106. dílu. Na začátku 70. let 20. století si chovatelé shorthorna začali uvědomovat, že jejich skot je ve srovnání s moderními francouzskými plemeny, jako charolais či limousine dovezenými přibližně v té době do Velké Británie, příliš malý a nedostatečně osvalený. Kontroverzním krokem ke zlepšení těchto vlastností bylo přilití krve francouzského plemene main-njou a roku 1976 byla pak otevřena PK masného shorthorna. Postupem času mnoho chovatelů uznalo, že to byl krok nezbytný k záchraně shorthornského plemene před ztrátou v propadlišti dějin. Roku 2001 byla PK pro linie maine-anjou uzavřena, s výjimkou přístupu přes tzv. Grading Register.

Plemenná kniha plemene shorthorn (založená roku 1822), byla v roce 1846 vydána v USA, stala se tak vůbec první PK vydanou v Americe a je doposud vedena společně pro rohatou i bezrohou formu. Americká Asociace chovatelů shorthorna založená chovateli z devíti států vznikla o 26 let později, v roce 1872. V Kanadě byla pak první plemenná kniha publikována roku 1867.

Dnešní masný shorthorn je středního rámce, podsaditý, obdélníkového tvaru těla a velmi dobře osvalený. Hmotnost krav se pohybuje od 630 do 730 kg a býků od 1000 do 1100 kg. Mateřské vlastnosti vždy byly a budou velkou předností tohoto plemene. Jalovice brzy dosahují pohlavní dospělosti, jsou velmi plodné a snadno se telí. Krávy mají silný mateřský instinkt a jejich mimořádná mléčnost umožňuje rychlý růst telat do odstavu. Ideální stavba těla umožňuje dlouhodobé využití krav v reprodukci. Hmotnost telat při narození je 36 - 39 kg a býci váží ve 13 měsících 480 - 500 kg. Shorthorni dosahují průměrného denního přírůstku ve výkrmu 1,5 kg při odchovu na pastvině a až 2,5 kg při intenzivnějším výkrmu (vyšším obsahu energie v krmné dávce). Vysoký denní přírůstek umožňuje rychlejší dosažení požadované porážkové hmotnosti, což se pozitivně odráží na vyšším zisku z výkrmu. V současnosti se zvyšuje obliba shorthornů zejména díky nadprůměrným jatečným vlastnostem a mramorování masa (marbling).

Mramorování masa je gurmány vysoce ceněnou vlastností, po které se neustále zvyšuje poptávka zejména v Japonsku a Koreji. Mezi japonskými importéry patří shorthorn mezi preferovaná plemena. U zvířat určených na export do Japonska je požadován prodloužený výkrm s denním přírůstkem 0,8 kg po dobu 200 - 240 dnů. Za takto vykrmený skot se platí průměrně 3000 $ za kus.

Díky klidnému temperamentu a povolnosti shorthornů se snadno manipuluje i s větším počtem zvířat. Je známo, že postrádají instinkt kopání a nebývají agresivní ani při manipulaci ve stájích či na pastvinách. Temperament je také významným faktorem pro produkci vysoce kvalitního hovězího masa, protože je v silné genetické korelaci s nejvýznamnějším znakem kvality masa - křehkostí. Je to vysoce dědičná vlastnost, která mimo kvality masa ovlivňuje i hmotnost zvířat.

Vzhledem k různým lokalitám, ve kterých je shorthorn chován po celém světě, je třeba podotknout, že produkce, hmotnost a velikost zvířat se liší v závislosti na teplotních pásmech a podmínkách chovu dané oblasti. Díky značné přizpůsobivosti prostředí je toto plemeno velmi vhodné pro chov v marginálních oblastech.

Díky po staletí trvající selekci na optimální a spolehlivou užitkovost, ovlivnil shorthorn více než 30 masných plemen po celém světě. Ačkoliv jsou jeho dnešní stavy v důsledku chovu modernějších plemen významně nižší než před lety, mateřské vlastnosti, stavba těla a excelentní kvalita masa jsou atributy, pro které je shorthorn stále využíván při šlechtění nových plemen.

Shorthorni byli již v počátku jejich šlechtění (1783) dovezeni do americké Virginie, kde bylo toto plemeno nazýváno durham. Šlo o první zušlechtěné plemeno importované do Nového Světa. Díky svým užitkovým vlastnostem, síle, klidnému temperamentu a ochotě v tahu, byli velmi ceněni americkými osadníky a rychle se šířili napříč celou Amerikou. V roce 1854 začali farmáři ze středozápadu se šlechtěním na masnou užitkovost. Roku 1870 se začali objevovat první geneticky bezrozí jedinci v rohatých stádech, američtí farmáři si rychle uvědomili výhody této vlastnosti a již roku 1881 začali se systematickým programem šlechtění na genetickou bezrohost. Dnes je v USA 60 % shorthornů geneticky bezrohých.

Do Kanady bylo toto plemeno importováno kolem roku 1825 a také zde si rychle získalo své příznivce. Do Austrálie, země kde se skot původně vůbec nevyskytoval, byl shorthorn poprvé dovezen 12 let po prvních importech skotu a to roku 1800. V roce 1803 zde bylo již 2.450 kusů skotu, převážně shorthornů a ti si udrželi oblibu mezi chovateli i na začátku 20. století, kdy bylo dováženo velké množství skotu zebu. Z Austrálie byl shorthorn dovezen roku 1814 na Nový Zéland, kde byl dlouhá léta nejoblíbenějším plemenem vůbec a má zde své příznivce až do dnešní doby.

Shorthorni byli zastoupeni v celém britském společenství a v evropských pobřežních regionech, rozhodujícím způsobem ovlivňovali vývoj tuzemských plemen v Německu, kde dokazuje popularitu tohoto plemene zápis 12000 zvířat v PK u cca 3500 chovatelů z roku 1915. Dalšími významnými zeměmi v chovu masného shorthorna jsou Irská republika, Brazílie, Argentina, Jihoafrická republika, Uruguay a Zimbabwe, ale najdeme ho i na tak exotických místech jakou jsou Seychelské ostrovy, Papua-Nová Guinea nebo Samoa (Polynésie). V polovině 20. století byl importován do Peru.

Zvířata jsou i vizuálně jedinečná. Jsou k dispozici ve čtyřech barevných rázech. Elegantní bílá a živá červená jsou plášťová zbarvení. Kromě toho se vyskytují červeno-bílá strakatá zvířata a zvláště líbivá šimlově červená. Do České republiky byl první import zvířat plemene shorthorn uskutečněn v březnu 2010 na naši farmu do chovu Ing. Václava Vacíka.

Nováček na naší farmě – plemeno limousine

Plemeno vzniklo v limousinské oblasti jihozápadní Francie. Tato oblast je klimaticky poměrně drsná, nadmořská výška dosahuje až 1000 m. Až do první poloviny 20. století bylo plemeno využíváno k tahu. K této práci byla vybírána zvířata velkého tělesného rámce, s velmi dobře vyvinutou svalovinou a pevným postojem, která byla schopna velké zátěže i přes poměrně jemnou kostru. Selekce na tyto vlastnosti dala předpoklad pro vznik typicky masného plemene s velkým podílem svaloviny a nízkým podílem tuku. Plemeno limousine je dnes druhé nejpočetněji chované masné plemeno ve Francií, odkud se hojně rozšířilo také do celého světa.

Plemeno se vyznačuje dobrou chodivostí, pastevní schopností, při vysoké konverzi objemných krmiv. Krávy vykazují dobré mateřské vlastnosti a jsou dostatečně mléčné. Předností je dobrá plodnost s příznivým mezidobím, dlouhověkost a především snadnost telení. Pro tyto vlastnosti je hojně využíváno i v užitkovém křížení. Počátkem devadesátých let bylo plemeno limousin nejvíce využíváno v inseminaci v rámci užitkového křížení s naší populací skotu (nejčastěji s českým strakatým skotem). První nákupy čistokrevných zvířat v roce 1990 pocházely z Maďarska a založily chov v pěti zemědělských podnicích. Ostatní chovy limousina jsou již převážně z Francie. Inseminace prověřenými býky z Francie v rámci čistokrevné plemenitby přinesla i výrazné zlepšení růstové schopnosti telat. To spolu s vynikající masnou užitkovostí plemene přineslo i značný zájem chovatelů o toto plemeno. Nejvíce je limousin využíván v užitkovém křížení.

Barva je červená až cihlová po celém plášti, jen mulec, končetiny a okolí očí jsou světlejší. Krávy dosahují živé hmotnosti 600 – 750 kg při výšce v kohoutku asi 137 cm, býci hmotnosti 1100 – 1400 kg při výšce asi 143 cm. Býci vybraní k plemenitbě dosahují denních přírůstků 1300 g, ve výkrmu nemají sklon k tučnění a jatečná výtěžnost je vysoká. Zvířata jsou nápadná výrazným osvalením, především kýty, beder a plece. Plemeno je rohaté, ale v poslední době šlechtění směřuje ke zvyšování podílu geneticky bezrohých jedinců – bezrohá zvířata od roku 2018 chováme i u nás na farmě.

Zajímavostí je, že nástěnné malby skotu v Lascaux ve Francii se podobají dnešním limousinům.

Zdroje: wikipedia.org a http://www.cschms.cz

Foto: Galloway farma